Historie se počíná…
Píše se rok 1914…
V březnu 1914 požádal bratr Josef Scheiner TGM o převzetí záštity nad prvním ročníkem memoriálu. Vzhledem k zhoršené kvalitě faksimilií korespondence citujeme výňatky z jejich dopisů.
Velevážený pane profesore, chtěl bych vás požádat co by nezpochybnitelného vůdce českého národa, a svého osobního přítele o převzetí záštity nad vzpomínkovým během k uctění naších velikánů a Hrabovských rodáků B. Hanče a V. Vrbaty, který se uskuteční v zimních měsících v Hrabové.
Pan profesor TGM odpověděl v podstatě vzápětí osobním dopisem.
Drahý příteli, děkuji za vaši nabídku, které si velmi vážím, a zároveň za vaši činnost, kterou přispíváte k povznesení národního ducha. Myšlenka připomenout tyto dva Hrabovské velikány, kteří prokázali nezlomnost českého člověka a povýšili přátelství a vlastenectví nad svůj život se mi jeví jako chvályhodná. A jak jsem již napsal ve svých knihách „Otázka česká“ a „Ideály humanitní“, duch přátelství a neokázale vystupování spojené s drobnou prací ve prospěch celku, je to, co povede k znovuobnovení naší státnosti v hranicích královstvích českého. To tito dva hrdinové zcela naplnili svým životním údělem, a navíc ještě prokázali možnost souznění mezi národy naší drahé vlasti, když jejich přítelem byl Emerich Rath, příslušník kmene německého vtěleného do naší vlasti.
Obávám se však bratře Scheinere, že tohoto úkolu se nemohu ujmout neb situace v zemích evropských se vyvíjí neblahým směrem. Balkán vře, proklatý žalář národu mele z posledního, a jak jsem zjistil ve Vídeňském sněmu, tak Vilém chystá nějakou nepěknou taškařici, proto může být, že v zimních měsících již budu v exilu, byť bych se rád ujal této významné role.
Bratr Josef Scheiner reaguje bezprostředně.
Pana profesore význam této akce přesahuje ročních období. Situaci vnímám podobně jako ty, a vidím ty temné mraky valící se na Evropu, proto nechť tato akce proběhne ihned. O termínu tě budu informovat. Tvůj bratr Scheiner. Douška: „Musíme tohož utajit před CaK tajnou policií, která by nám mohla dílo toto zhatit.“
A tak se uskutečnil 27. 6. 1914 první ročník memoriálu. Za účasti předních činovníku Sokola, občanstva, členů KHA, pan profesor odstartoval v 10:00 výkřikem nazdar. Borci oběhli na počest naších rodáků 3 x náměstí, které jim sloužilo v zimních měsících po vzoru borců norských coby tréninková aréna. Kromě fotografie TGM z náměstí (pohled směrem k budoucí budově tržnice) z okamžiku před startem kdy prohlíží si koně místního statkáře Chlupatého, se nedochovala i kvůli zásahu CaK policie jiná dokumentace. Víme však, že zvítězili všichni, a i když si to mnozí z účastníku neuvědomovali, byla založena tradice, která překlenula tisíciletí. Co ale TGM tušil správně, již nazítří se měly změnit dějiny, a i budoucnost naších národů a KHA.
